Křupavé těsto, šťavnatá jablka a vůně skořice – jablečný štrúdl patří k dezertům, které vypadají jednoduše, ale právě náplň umí výsledek pokazit. Jablka během pečení pustí překvapivě mnoho šťávy. Pokud nemá kam vsáknout, spodní část těsta změkne, štrúdl se může rozmočit a při krájení z něj náplň vytéká.
Nejdůležitější pravidlo proto zní: do štrúdlu nedávejte zbytečně mokrou jablečnou náplň a mezi jablky a těstem vytvořte vrstvu, která přebytečnou šťávu zachytí. V tradičních i profesionálních postupech tuto úlohu velmi často plní strouhanka.
Z uvedeného množství připravíte přibližně 2 menší štrúdly.
Množství cukru není potřeba dodržovat úplně přesně. Kyselejší jablka snesou více, velmi sladké podzimní odrůdy naopak často potřebují cukru podstatně méně.
Jablka oloupejte, zbavte jádřinců a nastrouhejte nahrubo nebo nakrájejte na tenké plátky. Právě v této chvíli se rozhoduje o tom, zda bude výsledný štrúdl šťavnatý, nebo rozmočený.
Pokud jsou jablka velmi šťavnatá, lehce z nich vytlačte přebytečnou šťávu. Nemusíte je vyždímat úplně dosucha. Cílem není suchá náplň, ale odstranění tekutiny, kterou už těsto při pečení nedokáže pojmout. Podobný postup používá například King Arthur Baking, kde se nastrouhaná jablka nechávají okapat a přebytečná vlhkost se z nich vytlačí.
Další možností je nakrájená jablka krátce promíchat s částí cukru, nechat je chvíli stát a uvolněnou šťávu následně slít. V profesionální pekařské literatuře se tento postup používá právě proto, aby tekutina později nevytékala do těsta a nerozmáčela jeho spodní část.
Jablka potom dochuťte skořicí a případně trochou citronové šťávy. Rozinky i ořechy můžete přidat podle chuti.
Cukr je nejlepší přidávat až krátce před plněním štrúdlu. Cukr totiž z ovoce vytahuje vodu. Když oslazená jablka necháte dlouho stát v míse, vytvoří se na dně šťáva, která následně skončí uvnitř štrúdlu. Na tento problém upozorňují i profesionální cukrářské postupy.
Rozválené těsto neposypávejte jablky rovnou. Nejprve na část, kam přijde náplň, nasypte tenkou rovnoměrnou vrstvu strouhanky.
Právě strouhanka je jedním z nejjednodušších způsobů, jak zabránit rozmočenému štrúdlu. Při pečení absorbuje část šťávy, kterou jablka ještě uvolní, takže se tekutina nedostane přímo k těstu. Profesionální receptury ji proto používají jako funkční vrstvu mezi ovocem a těstem, nikoli pouze jako ochucení náplně.
Chuťově ještě lepší variantou je strouhanku krátce opražit na másle dozlatova a nechat vychladnout. Získá výraznější, lehce oříškovou chuť a ve štrúdlu nebude působit jako suchá výplň.
Místo části strouhanky lze použít také jemně mleté ořechy. Ty rovněž dokážou část tekutiny zachytit a současně se k jablkům chuťově velmi dobře hodí.
Listové těsto rozválejte na obdélník. Pokud používáte již rozválené chlazené těsto, není potřeba jej dále výrazně ztenčovat.
Střední část těsta posypte strouhankou. Na ni rozložte připravená jablka. Náplň neroztírejte až k samotným okrajům – ponechte dostatek prostoru pro uzavření štrúdlu.
Nepokoušejte se do jednoho závinu dostat co nejvíce jablek. Příliš silná vrstva náplně obsahuje více vody a zároveň zvyšuje riziko, že se štrúdl při pečení otevře nebo protrhne. Přeplnění a nedostatečně uzavřené konce patří mezi běžné příčiny vytékající náplně.
Těsto zavřete, spoje jemně přitlačte a štrúdl položte na plech spojem dolů. Konce rovněž dobře uzavřete.
Povrch potřete rozšlehaným vejcem a na několika místech velmi jemně propíchněte nebo nařízněte, aby mohla během pečení unikat pára.
Troubu předehřejte přibližně na 200 °C při horním a spodním ohřevu. Štrúdl vložte až do skutečně rozehřáté trouby.
Pečte přibližně 30–40 minut, dokud není povrch výrazně zlatavý a těsto dobře propečené. Přesná doba závisí na tloušťce těsta, množství náplně i konkrétní troubě, proto je barva a propečení spolehlivějším vodítkem než samotný čas. Teploty kolem 200 °C a pečení zhruba půl hodiny jsou běžné i u klasických štrúdlových receptur.
Po vytažení z trouby štrúdl hned nekrájejte. Nechte jej alespoň několik minut odpočinout. Horká náplň je řidší a při okamžitém rozkrojení má větší tendenci vytékat. Po mírném zchladnutí se lépe ustálí.
Pro štrúdl jsou praktická pevnější jablka, která si při pečení alespoň částečně zachovají strukturu. Velmi měkká a moučnatá jablka se rychle rozpadnou na kaši.
Nemusíte se ale upínat na jedinou konkrétní odrůdu. Důležitější je skutečný stav ovoce – zralost, pevnost a množství vody se mohou lišit i mezi jablky stejné odrůdy.
Když po nastrouhání stojí na dně mísy několik lžic šťávy, není dobrý nápad nalít ji všechnu do závinu. Přebytečnou tekutinu slijte nebo jablka lehce vymačkejte.
Neznamená to, že je máte zbavit veškeré šťávy. Správná náplň má zůstat vláčná.
Osladit jablka hodinu předem a nechat je stát je téměř jistý způsob, jak získat na dně nádoby sladkou jablečnou šťávu. Cukr přitahuje vodu z buněk ovoce, proto jablka ochucujte až ve chvíli, kdy máte těsto připravené k plnění.
Ze všech triků je právě tento jeden z nejspolehlivějších. Suchá, případně na másle opečená strouhanka zachytí část tekutiny ještě předtím, než se dostane k těstu.
Pokud máte mimořádně šťavnatá jablka, můžete její množství mírně zvýšit. Neměla by však tvořit silnou suchou vrstvu – pořád má dominovat chuť jablek.
Více náplně automaticky neznamená lepší štrúdl. Když je jablek příliš mnoho, vytvoří také více páry a tekutiny. Těsto se hůře uzavírá, může prasknout a šťáva si najde cestu ven.
Listové těsto potřebuje dostatečně vysokou teplotu od začátku pečení. Pokud vložíte štrúdl do vlažné trouby, tuk v těstě začne měknout dříve, než se struktura těsta správně upeče, a spodní část má více času nasáknout vlhkost z náplně.
Po upečení jej nechte chvíli zchladnout, ale pokud se na pečicím papíru nahromadila uniklá šťáva, nenechávejte v ní závin ležet. Pro zachování křupavosti je výhodné, když kolem upečeného těsta může proudit vzduch.
Ne vždy je na vině množství šťávy v jablkách. Druhou častou příčinou je mechanicky špatně uzavřený závin.
Problém může způsobit příliš mnoho náplně, tenké nebo natržené těsto, špatně přitisknuté konce nebo spoj umístěný při pečení směrem nahoru.
Menší množství karamelizované jablečné šťávy, které během pečení unikne na plech, přitom není žádná katastrofa. Cílem není vytvořit hermeticky uzavřený závin. Problém nastává ve chvíli, kdy většina šťávy opustí náplň nebo se vsákne do spodní vrstvy těsta.
Použít můžete mleté vlašské nebo lískové ořechy, případně jejich kombinaci se strouhankou. Ořechy zachytí část vlhkosti a zároveň dodají náplni výraznější chuť.
Další možností je připravit jablka předem: nechat je s trochou cukru pustit šťávu, tekutinu oddělit a do závinu použít pouze dobře odkapanou ovocnou část. Tento postup je vhodný zejména u mimořádně šťavnatých jablek.
Naopak přidávat do běžného domácího štrúdlu velké množství škrobu není nutné. U ovocných koláčů má škrob své místo, ale u klasického štrúdlu lze správné konzistence obvykle dosáhnout vhodnou přípravou jablek a absorpční vrstvou pod náplní.
Samotnou jablečnou náplň je lepší nepřipravovat kompletně oslazenou dlouho dopředu. Nakrájená nebo nastrouhaná jablka postupně pouštějí šťávu a po přidání cukru se tento proces ještě zvýrazní.
Pokud si chcete práci předem usnadnit, můžete si nachystat ostatní suroviny, nasekat ořechy nebo opražit strouhanku. Jablka nakrájejte a smíchejte s cukrem až krátce před sestavením závinu.
A pokud chcete co nejkřupavější výsledek, nejlepší je štrúdl upéct až poměrně krátce před podáváním. Listové těsto totiž během skladování postupně přijímá vlhkost z jablečné náplně a druhý den už zpravidla nebude stejně křehké jako krátce po upečení.
Chcete ze klasického jablečného štrúdlu udělat něco o něco výraznějšího? Přidejte do náplně vanilku. Skvěle funguje vanilková pasta, pravá vanilka nebo vanilkový cukr. Vanilka zjemní kyselost jablek, zvýrazní jejich sladkou chuť a se skořicí vytvoří velmi příjemnou kombinaci. Stačí malé množství – například 1 lžička vanilkové pasty nebo 1 balíček vanilkového cukru na uvedené množství náplně. Výsledkem bude voňavý jablečno-vanilkový štrúdl, který chutná trochu slavnostněji než klasická verze.